Křtít Čertovu krabičku...
...to asi vypadá jako pěkný nesmysl...
...ale kdo už ví, že Čertova krabička (tedy Devil's Box) je první sólové album houslisty Sunny Side Jirky Králíka, nediví se.
(A svěcené vody se čert stejně bát nemusel - i když - kdo ví, jak jsou na tom čerti s mlékem?)
Divné není ani to, že se celý večer nesl ve znamení králíků - tedy přesněji: králíků a Králíků.
(Divit se mohl snad jen ten Australan, co do Ci5 ten večer zavítal - že by se králíci přemnožili už i v Evropě?)
No ale hezky po pořádku.
Na středu 19.9. se asi těšila nejenom kapela Sunny Side, která měla toho dne svůj první řádný koncert v Ci5 po dlouhých pěti měsících, ale i "její věrní". Domovský klub ji přivítal sálem nacpaným téměř k prasknutí a zásluhou všech přítomných atmosféra dýchala očekáváním a příjemnou pohodou. (A místy se ozývalo tiché chroustání perníkových králíčků, rozdávaných hostům při vstupu, a pomlaskávání nad přibalenými recepty na králičí pochoutky :-)

Hned po úvodním bloku s tradičními písničkami a skladbami (a s Amazing Grace, věnovanou v úctě kolébce bluegrassu) došlo na hlavní bod programu. Kapela se pro tu chvíli rozrostla o tři skvělé muzikanty, kteří se podíleli i na nahrávce Devil's Box: Jardu a Zdeňka Jahody (banjo a mandolína) a Pepu Malinu (druhé housle).
Samotného křtu se ujal Petr Králík = "Králík st." (= "táta Králík") spolu s kmotrem, členem Panochova kvarteta panem Pavlem Zejfartem (další "housle"). Již v úvodu zmíněný "křestní prostředek" byl tentokrát zvolen s ohledem na to, že hlavní aktér objektu křtu je nejmladším členem kapely Sunny Side
(čti jednoduše: "Králík ml." je ještě mlíčňák... - pozn.red.).

A pak se hrálo... a hrálo... a hrálo... a Jirka zářil... a zářil... a zářil...
(a vy si klidně zahrajte taky - já mám nejradši tuhle... a tuhle... a tuhle... - pozn.red.)
A králíci pak ovládli i pravidelnou SunnySidskou soutěž (oblíbená specialitka Pavla Handlíka - ukázky z českých filmů). Dva ušáci figurovali v ukázkách, třetí, plyšový, byl cenou pro posledního výherce.
Druhé vyvrcholení večera bylo neplánované, překvapivé a o to nádhernější: již dříve zmíněný Australan, mandolinista Jerry Hale z bluegrassové skupiny Uncle Bill.
Nevím, kde se vzal v Praze, nevím, kde se vzal v Ci5. Prostě tu byl a měl chuť si zahrát a hrál a skvěle zpíval a čišela z něj dobrá nálada a chválil naše pivo a dobře se bavil a nakazil tím celý sál.

No a aby byl výčet protagonistů večera úplný, nesmím vynechat ještě Jirku Kunce neboli Brabánka.
Brabánek (jinak šéf klubu Ci5) prokládá program svými vstupy pravidelně (a rád ;-). Často informuje o akcích klubu (a ještě častěji upravuje nastavení aparatury), nebo se přímo zapojuje do programu.
I tentokrát vstoupil.
Pro přesnost: šestkrát.
Ale co vstup, to perla:
1. tlumočení pozdravu kapele a poptání se po zdraví od amerického senátora, člena Obranného výboru Kongresu USA, jenž byl hostem klubu Ci5 při červnovém vystoupení skupiny Sunny Side (viz Co už nové není - červen 2001: Lazaret střelmistra Brabánka)
2. nastavení aparatury
3. předání ocenění za dlouhodobé zásluhy bratrům Jahodům (souprava maskovacích oblečků do jahodových plantáží - "...kalhotky pro Jardu, kabátek pro Zdeňka!")
4. nastavení aparatury
5. nezištná manažerská a sponzorská výpomoc - uzavření "oboustranně výhodné dohody" o spolupráci Sunny Side s Jerrym Halem: za Brabánkův příslib neomezeného kreditu v plzeňském Prazdroji se Jerry stává externím členem skupiny Sunny Side ("...zkoušky budou v Sydney, dopravu parníkem hradí Jerry!")
6. a na závěr, v návaznosti na zavedené "české okénko" Sunny Side, slovy nepopsatelné (a k mé velké lítosti fotoaparátem nezachycené - pozn.red.) "okénko" Brabánkovo...


No a to je celé. Díky všem za hezký večer a na shledanou zase někdy třeba právě v Ci5.